Canisterapie je název pro metodu pozitivního psychosociálního a fyziorehabilitačního působení na potřebné osoby, prostřednictvím speciálně vedeného a cvičeného psa nebo feny (canis = latinsky pes). Takhle canisterapii definuje Wikipedie. Chtěli jsme se o této terapii dozvědět víc a tak jsme kontaktovali pana Stránského – člověka, který se zabývá výchovou těchto psů, navštěvují různé stacionáře, domovy důchodců, školky…
Pan Bohumil Stránsky nám velmi rád vyšel vstříc a tak se jednoho pátečního odpoledne dostavil do školní tělocvičny ve společnosti dvou obrovských psů.
Děti byly nadšené – besedu o tom, jak se k psům chovat, jak se snažit pochopit jejich myšlení, jak se vyvarovat chybám vedoucím k napadení člověka psem sledovaly takřka bez dechu. Během chvilky se s obrovskými nádhernými leonbergery Kájou a Jarouškem skamarádili, a kdyby mohly, každý z nich by si hned aspoň jednoho z nich odvedly domů…i ten největší strašpytel zjistil, že s námi v tělocvičně jsou ti nejhodnější a nejklidnější psi pod sluncem.
Velmi neradi jsme se za další hodinu a půl museli s novými kamarády rozloučit. Povedla se nám ale domluvit další beseda a už teď se na ní moc těšíme. Velké díky panu Stránskému a samozřejmě Kájovi a Jarouškovi – hned v pondělí vznikla hromada nádherných obrázků, které předáme na příští besedě…
Šárka Mašková
