Na pátek 26. září vyhlásil Mgr. Václav Riedl na naší základní škole ředitelské volno. Školní budova však tento den prázdná nezůstala. Zatímco děti si užívaly jednoho dne volna navíc, pedagogičtí pracovníci- tj. učitelé a asistenti pedagoga se sešli v interaktivní učebně, aby se několik hodin zabývali problematikou, jejíž osvojení a zvládnutí může v pozitivním směru značnou měrou přispět ke zkvalitnění třídního a školního klimatu.
Díky finanční podpoře Karlovarského kraje, která činila 8500Kč, k nám dorazil na tematický seminář na slovo vzatý odborník PhDr. Richard Braun, Ph. D., který na jedné z pražských základních škol působí v roli školního psychologa. Své profesi se však věnuje i v nemocnici, na vysoké škole či v případě nutnosti i v praxi v rámci řešení aktuálních krizových situací, ve kterých lidé potřebují akutní psychologickou pomoc.
Kdo z pedagogů očekával několikahodinovou nudnou a uspávající přednášku, byl protentokrát jistě velmi mile překvapen. Přestože se i v tomto případě převážně jednalo o monolog vedený lektorem, na spánek nebylo ani pomyšlení. Příčinou toho bylo hnedle několik faktorů. Panu Braunovi nelze totiž upřít vyprávěcí talent, naprostou profesionalitu a hlavně pak byla jeho obrovským plusem ta skutečnost, že se jednalo o člověka takříkajíc z praxe. Detailně nám se znalostí věci popsal situace, které důvěrně známe i my ze svého kantorského působení, a navíc připojil i návrhy možných řešení. Bezodkladně reagoval na jakékoliv dotazy, připomínky i podněty z naší strany. Bylo jasné, že před sebou máme člověka, který je pro svou práci zapálen a vše, co se nám snažil předat, si již mnohokrát sám vyzkoušel a ověřil v praxi. Na své základce totiž i několik hodin klasicky vyučuje a nedávno si prošel i rolí třídního učitele. Věděl tudíž, o čem mluví, a v podstatě nahlas říkal to, co si myslela i většina z nás.
Bylo nám na příkladech z praxe ukázáno, jak při společném postupu a důsledném dodržování elementárních psychologických zásad může být efektivní věnovat čas a energii intenzivní práci se třídou. Dozvěděli jsme se, jak jinak, nežli to dnes třeba již činíme i my, je možné postupovat při diagnostice třídního kolektivu, jak diferencovaně jednat s rodiči, jak různorodě řešit konfliktní situace a jak se vyrovnávat s potencionálními nedostatky svými i svého okolí. Chybět samozřejmě nemohly ani odkazy na dostupnou literaturu, která nabízí pohledy dalších odborníků na toto obsažné a složité téma a ve které jsou dostupné nástroje, jež lze využít i v naší učitelské praxi.
Dotčené pražské základní škole můžeme jen závidět, že v jejím týmu působí odborník, kterému se po mnoha letech soustavné práce podařilo získat na svou stranu většinu pedagogického sboru, rodičů i problémových žáků. Bylo skvělé poslouchat, jak se často daří krizové situace podchytit v zárodku a celkově směřovat atmosféru k tomu, aby se zaměstnanci i žáci ve škole cítili co nejlépe.
Snad se nám v Habartově v dohledné době podaří prostřednictvím samostudia této problematiky a cestou praktického vyzkoušení některých navržených technik alespoň malou část z námětů pana PhDr. Richarda Brauna přenést i do naší každodenní praxe. Věřme, že ve své snaze někdy v budoucnu uspěje také management naší školy a podaří se mu do našich řad získat podobného odborníka, který by bezesporu přispěl k bezodkladnému řešení případných obtíží a tím pádem i k celkovému posunu školního klimatu žádoucím směrem.
Mgr. Aleš Plevka
