Management školní třídy

Na pátek 26. září vyhlásil Mgr. Václav Riedl na naší základní škole ředitelské volno. Školní budova však tento den prázdná nezůstala. Zatímco děti si užívaly jednoho dne volna navíc, pedagogičtí pracovníci- tj. učitelé a asistenti pedagoga se sešli v interaktivní učebně, aby se několik hodin zabývali problematikou, jejíž osvojení a zvládnutí může v pozitivním směru značnou měrou přispět ke zkvalitnění třídního a školního klimatu.

Díky finanční podpoře Karlovarského kraje, která činila 8500Kč, k nám dorazil na tematický seminář na slovo vzatý odborník PhDr. Richard Braun, Ph. D., který na jedné z pražských základních škol působí v roli školního psychologa. Své profesi se však věnuje i v nemocnici, na vysoké škole či v případě nutnosti i v praxi v rámci řešení aktuálních krizových situací, ve kterých lidé potřebují akutní psychologickou pomoc.

Kdo z pedagogů očekával několikahodinovou nudnou a uspávající přednášku, byl protentokrát jistě velmi mile překvapen. Přestože se i v tomto případě převážně jednalo o monolog vedený lektorem, na spánek nebylo ani pomyšlení. Příčinou toho bylo hnedle několik faktorů. Panu Braunovi nelze totiž upřít vyprávěcí talent, naprostou profesionalitu a hlavně pak byla jeho obrovským plusem ta skutečnost, že se jednalo o člověka takříkajíc z praxe. Detailně nám se znalostí věci popsal situace, které důvěrně známe i my ze svého kantorského působení, a navíc připojil i návrhy možných řešení. Bezodkladně reagoval na jakékoliv dotazy, připomínky i podněty z naší strany. Bylo jasné, že před sebou máme člověka, který je pro svou práci zapálen a vše, co se nám snažil předat, si již mnohokrát sám vyzkoušel a ověřil v praxi. Na své základce totiž i několik hodin klasicky vyučuje a nedávno si prošel i rolí třídního učitele. Věděl tudíž, o čem mluví, a v podstatě nahlas říkal to, co si myslela i většina z nás.

Bylo nám na příkladech z praxe ukázáno, jak při společném postupu a důsledném dodržování elementárních psychologických zásad může být efektivní věnovat čas a energii intenzivní práci se třídou. Dozvěděli jsme se, jak jinak, nežli to dnes třeba již činíme i my, je možné postupovat při diagnostice třídního kolektivu, jak diferencovaně jednat s rodiči, jak různorodě řešit konfliktní situace a jak se vyrovnávat s potencionálními nedostatky svými i svého okolí. Chybět samozřejmě nemohly ani odkazy na dostupnou literaturu, která nabízí pohledy dalších odborníků na toto obsažné a složité téma a ve které jsou dostupné nástroje, jež lze využít i v naší učitelské praxi.

Dotčené pražské základní škole můžeme jen závidět, že v jejím týmu působí odborník, kterému se po mnoha letech soustavné práce podařilo získat na svou stranu většinu pedagogického sboru, rodičů i problémových žáků. Bylo skvělé poslouchat, jak se často daří krizové situace podchytit v zárodku a celkově směřovat atmosféru k tomu, aby se zaměstnanci i žáci ve škole cítili co nejlépe.

Snad se nám v Habartově v dohledné době podaří prostřednictvím samostudia této problematiky a cestou praktického vyzkoušení některých navržených technik alespoň malou část z námětů pana PhDr. Richarda Brauna přenést i do naší každodenní praxe. Věřme, že ve své snaze někdy v budoucnu uspěje také management naší školy a podaří se mu do našich řad získat podobného odborníka, který by bezesporu přispěl k bezodkladnému řešení případných obtíží a tím pádem i k celkovému posunu školního klimatu žádoucím směrem.

                                                                                           Mgr. Aleš Plevka