Poslední zvonění

Je tomu již několik let, kdy došlo k znovuobnovení této kdysi takřka masové akce, na které se nezřídka sešlo i okolo tisíce lidí. Poslední zvonění je oficiálním předáním pomyslné štafety docházky do ZŠ mezi vycházejícími deváťáky a nastupujícími prvňáčky.

Přestože se dnes již nejedná o akci takto masovou, i v úterý 28. června si ve tři hodiny odpoledne našlo na náměstí Přátelství cestu několik set rodičů, příbuzných, přátel a kamarádů, aby společně svou přítomností podpořili na jedné straně loučení se školou na straně druhé u předškoláků jejich přechod ze školy mateřské do té základní.

Nemilosrdné slunce pražilo jako o závod, a tak dívky v nastrojených róbách a chlapci v oblecích jistotně prožívali pravé peklo již při krátkém průvodu, který se vydal od MKS do centra. Naštěstí je proletošek vycházejících méně, a tak se podařilo celou akci zvládnout asi za šedesát minut.

Dva deváťáci se ujali role moderátorů a vše běželo podle předem stanoveného scénáře. Nejprve svá vřelá slova přednesli oba ředitelé- Mgr. V. Riedl, ředitel ZŠ a Mgr. M. Gerdová, ředitelka ZŠP, ZŠS a ZUŠ. Následně se pak mikrofonu chopil starosta města I. Zemek, který všem popřál při zásadní změně jejich životní dráhy ten správný směr.

Následovalo krátké kulturní vystoupení. Zástupci z MŠ Duhová předvedli, jak ovládají hru na flétnu a posléze zatancovali v rytmu country. Školáci z MŠ Okružní pak ovládli náměstí v podobě tance a party modrých Šmoulů. Človíček z přípravné třídy odrecitoval pohádku o řepě. Deváťáci zvolili konvenční zpěv dvou písní.

Dalším bodem bylo předání oné štafety, kdy si končící i nastupující žáci vycházejí v ústrety a předají si symbolický dáreček. Kolem této dvojice zakrouží se zvonečkem ještě jeden z capartů. Pro budoucí prvňáčky tím akce de facto končí.

Deváťáky ještě však čekal podpis do pamětní knihy a převzetí malého dárku z rukou starosty a ředitelů. Celé setkání uzavíral krátký proslov, který děkoval a zároveň vzpomínal na uplynulých devět let.

Pak již došlo na předání květin učitelům a mnohá objetí a fotografování na památku. Tradičně nechyběly ani slzy, které podtrhly hořkosladkou příchuť této slavnostní chvíle, která se, byť v jiném obsazení, odehraje opět za rok. Přejme všem- těm šestiletým i těm patnáctiletým, aby v nových působištích vykročili tou správnou nohou.