Poslední zvonění po pauze znovu ve starých kolejích

… důvody pauzy asi netřeba rozebírat, a tak se bez okolků přesunu k sepsání několika řádků, které shrnou akci, která má v našem městě již mnoho desítek let trvající tradici.

Pro budoucí prvňáčky a žáky devátých tříd základní školy je Poslední zvonění de facto oficiálním završením jedné etapy jejich života. A jako takovému mu ohledně příprav věnují nemalou pozornost. I když s technickým zabezpečením akce vypomáhá Komise pro sport a kulturu, je třeba toho secvičit a zajistit ještě dost a dost. A tak není divu, že v den konání, který letos z důvodu středečního zastupitelstva města připadl již na úterý 28. června, jsou všichni tak trošku nervózní, ale zároveň i natěšení.

Díky slunečnému počasí se akce konala jako obvykle na náměstí Přátelství, které na její pořádání připravili zaměstnanci našich technických služeb, za což se jim sluší poděkovat. Hlavní aktéři však měli sraz v kulturním středisku, odkud se jejich průvod vydal krátce před třetí hodinou na místo určení.

V prostorách náměstí se již tísnilo několik málo stovek kamarádů, učitelů a hlavně pak rodinných příslušníků, kteří si přišli vychutnat tuto slavnostní chvilku spolu s dětmi. I přesto, že v pondělí řádně zapršelo, panovalo horké a slunečné počasí, které dalo všem notně zabrat. Nicméně všichni oněch asi devadesát minut, které zvonění trvalo, statečně teplu odolávali.

Akce samotná pak měla vcelku spád a držela se již zaběhnutého scénáře. Moderování se protentokrát ujala dvojice dívek, a to Viktorka Štolková a Terezka Horová. Děvčata byla řádně připravena, a tudíž můžu napsat, že se své role zhostila se ctí.

Na úvod zaznělo přivítání a posléze již se svými krátkými proslovy vystoupili starosta města Ing. Petr Janura a ředitel ZŠ Mgr. Václav Riedl, který akci posléze odstartoval zazvoněním na historický zvon.

Poté se do hlavní role již dostaly děti se svými pečlivě secvičenými výstupy. Vyhrazený prostor doslova hýřil pohybem a barvami a každý z capartů i adolescentů zaslouží za odvedené výkony velikou pochvalu. 9. A se ke svému tanci inspirovala muzikálem Rebelové, po ní se předškoláci z MŠ Okružní svlékli do trenek a předvedli, jakou vášní je pro ně fotbal. Jejich souputníci z MŠ Duhové nám zazpívali a zatančili na téma, jaké barvy má vlastně duha. I přípravná třída přispěla svou troškou do mlýna, po recitaci básničky následoval tanec na motivy písně Pátá. Blok vystoupení pak uzavřela 9. B, která nám prostřednictvím písně Michala Davida prozradila, jaký vztah má k loučení.

Po zdařilých prezentacích všech aktérů následovalo předávání dárků a pomyslné štafety docházky do ZŠ mezi deváťáky a aktuálními předškoláky. Pro ně tímto symbolickým aktem akce skončila a v doprovodu rodičů zamířili domů.

Obě devítky však ještě čekalo několik dalších bodů. Tím prvním byl slavnostní zápis do pamětní knihy města a následné převzetí dárků z rukou starosty, ředitele a třídních učitelů. Za další se deváťáci prostřednictvím proslovů loučili se svými školními léty. Po skončení proslovu došlo na poděkování přítomným učitelům, pro které si deváťáci taktéž nachystali malý dárek.

Oficiální část akce posléze zcela definitivně uzavřel hlas zvonu. Nicméně ještě pár desítek minut zůstával prostor náměstí zaplněn. Památeční focení, vzájemné objímání a loučení nebraly konce. Emoce u mnohých přítomných v tuto chvíli propukly naplno a ubránit se přívalu proudů slz, tak to se pro mnohé stalo úkolem zhola nemožným. Odehrává se to tak téměř vždy a tyhle devítky si za poslední roky prožily něco nezvyklého, co je možná semklo ještě více než deváté ročníky minulé.

Závěrem bych chtěl popřát všem, ať již budoucím prvňáčkům či vycházejícím deváťákům, aby za dva měsíce do nové etapy svého života vykročili tou správnou nohou a ať nikdy neztratí správný směr a daří se jim úspěšně překonávat všechny překážky, které jim život postaví do cesty.

                                                                                     Mgr. Aleš Plevka